Nemůžu to cítit

Když nám doktor oznámil, že jsem těhotná, obrovskou radost po chvíli vystřídala „decentní“ panika z porodu a obava z nevolností. Ranní nevolnosti mě naštěstí jakoby zázrakem minuly, ale místo nich přišlo vyhýbání se příjemným věcem.

 
Jestli mě totiž v těhotenství něco fakt překvapilo, tak to byla nesnášenlivost vůní. Čekala jsem, že mi bude smrdět syrové maso nebo budu intenzivněji vnímat vůně, ale že mi budou smrdět a dělat vyloženě špatně vůně, které jsem do té doby milovala, jsem vážně nečekala. Stačil lehký závan a mně už se navalovalo.

Modrá aviváž s medvídkem se pro mě stala totálním postrachem! Vzhledem k tomu, že v období mého těhotenství tato aviváž zažívala ohromný boom, vyhýbat se této vůni byl opravdu nadlidský výkon. Už jsem se trochu bála, že se ze mě stane xenofobní tlustá osoba, která nebude chtít potkávat lidi, protože si máchají prádlo v „TÉ“ modré tekutině! Nebyla jsem od tohoto momentu vážně daleko, ale jak to v těhotenství bývá, každý den je jiný a problémy přicházejí a zase odcházejí. K mému štěstí tohle netrvalo celých 9 měsíců.

Teď, když tuhle aviváž cítím, znovu mě neláká, vlastně mi její vůně pořád vadí, ale špatně se mi z ní už nedělá ;). Po dlouhém pátrání a výměně snad několika desítek aviváží jsem našla tu JEDNU, kterou bych nevyměnila za nic na světě (a snad přežije i mé /snad/ další těhotenství :D).
 
Moje tipy:
  • OCET
    • žádná nebo pouze minimální vůně
    • používala jsem místo pracího prostředku i aviváže
    • dezinfikuje prádlo
    • čistí pračku
  • pokud vám ocet vadí, můžete vyzkoušet neparfémované prací prostředky, které se vyrábějí pro kojence (já jsem vyzkoušela např. značku Lovela, nicméně i tyto neparfémované prostředky jsem cítila a vadily mi)