Zase já :) a tentokrát se svou zkušeností s kontrolními vyšetřeními v posledních dnech těhotenství.
Každá z nás, která si těhotenstvím projde, s největší pravděpodobností zažije vyšetření, při kterém se měří srdeční akce miminka a zjišťuje správná děložní činnost - CTG (neboli Kardiotokograf).Na Kardiotokograf se posílá v posledních týdnech těhotenství. Pro vyplašené maminky (jako jsem byla já) - vyšetření NIJAK NEBOLÍ. Pouze vám omotají bříško pásy, do nichž zasunou snímač, a do ruky dostanete tlačítko, které budete mačkat, když ucítíte pohyb miminka.
Zní to úplně jednoduše - jenže někdy není provedení tak snadné, takže tady moje zkušenost :)…
Sestřička u mé paní gynekoložky je malinko nervóznější paní a já stresem rudnu a vynervuju se hned, když se na mě někdo jen zamračí, takže úplně skvělá kombinace pro klidný konec těhotenství. Můj poslední monitoring začínal jako většina předchozích - přišli jsme s manželem do čekárny, moje paní doktorka mě prohlédla, poslala se sestřičkou na napojení na monitor a já poslušně šla.
Poprvé, když jsme na monitoru byli, sestřička řekla manželovi, ať mi klidně na břiše přidržuje snímač, kdyby se miminko pohnulo mimo něj, aby s ním mohl trochu pohnout a tím se taky nějak zapojil :). Byli jsme oba moc rádi, že tam nesedí jen tak, tak jsme to takto dělali na každém z monitoringů. Nutno ještě zmínit, že malá si v břiše většinou dobu na spaní vybrala právě tu, kdy mě sestřička napojila, ale vždy se nechala vzbudit pár bonbóny z hroznového cukru nebo horkou čokoládou.
Na posledním monitorování se ale nechtěla pohnout ani jednou. Sestřička nás velmi nervózně vyprovodila z místnosti, s tím, že si dítě musím umět vzbudit, tak ať si s tím pohnu, že za chvíli končí, a že tam s námi nechce trávit večer. Ve finále si ještě přivedla paní doktorku a udělala z nás blázny, že snímač manžel v žádném případě držet nemůže, že tohle snad ještě zvládnu. Byla jsem červená až na zádi a čekala, co se bude dít. Sestřička řekla, ať se jdeme projít, že tím snad už dítě vzbudím. A tak jsme chodili a chodili a malá pořád spala. Vraceli jsme se s tím, že mě znovu napojí na monitor a já budu zase jen sedět a nervovat se. K mému štěstí a klidu, se malá rozhodla, že mě v tom teda nenechá a nakonec se umoudřila. Monitor jsme natočili a mohli jsme s úlevou odejít domů.
Takže, maminky, moje typy pro klidné monitoringy:
Vždy mějte s sebou:
hroznový cukr
drobné do automatu (horká čokoláda)
džus nebo jiné sladké pití
čokoládu
pevné nervy a co nejvíce klidu, kdybyste měly náhodou „štěstí“ na obdobnou sestřičku