Náhlá úmrtí kojenců (SIDS) zůstávají nadále nepředvídatelnou tragédií, která nemá vysvětlení a je stále otázkou, do jaké míry je možné jí zabránit. Téměř ve všech případech novorozenec nejeví žádné příznaky onemocnění nebo změněného stavu, které by před SIDS varovaly, o to větší je šok rodičů, když najdou dítě v postýlce bez známek života.



 

SIDS má obvykle tyto typické rysy:

• K úmrtí dochází velmi náhle, řádově hodiny od uložení dítěte ke spánku.

• Pro SIDS je velmi typické, že dítě nepláče, nekřičí.

• Dítě se před událostí většinou projevuje jako zcela zdravé, dobře živené a celkově se zdá, že se cítí dobře. 

Náhlé, neočekávané úmrtí kojenců (SUDI) je obecný pojem pro úmrtí kojenců, která přicházejí zcela nečekaně a náhle. Diagnóza SIDS je stanovena teprve když jsou vyloučeny všechny jiné možné příčiny. Způsob, jakým se úmrtí novorozenců prošetřuje se může v různých zemích poměrně lišit. Ve většině případů je ale provedeno ohledání místa úmrtí, celkové forenzní testy a vyšetření. Než se stanoví SIDS jako příčina úmrtí, musí být vyloučeny jakékoliv jiné možné příčiny.

 

Vyšetření probíhá v těchto čtyřech oblastech:

1. Postmortální laboratorní testy
Posmrtné laboratorní testy se provádějí, aby vyloučily jiné příčiny úmrtí (například se kontroluje hladina elektrolytů, aby se vyloučila dehydratace a elektrolytová rovnováha, dále se kontrolují bakteriální a virové kultury, aby se vyloučila přítomnost infekce). Při SIDS jsou tyto výsledky většinou negativní.

2. Pitva
Pitva může napovědět více o příčinách úmrtí. U 15-25 % náhlých, neočekávaných úmrtí kojenců je přítomen nález abnormality v mozku nebo centrální nervové soustavě, srdci nebo plicích, nebo je identifikována infekce jako příčina úmrtí. Pitevní nálezy však bývají spíše podpůrnými vodítky, než jasnými důkazy příčin SIDS úmrtí.

3. Ohledání místa úmrtí
Součástí důkladného ohledání místa úmrtí kojence jsou rozhovory s rodiči, nebo jinými členy rodiny či opatrovníky. Cílem je sběr co nejvíce důležitých informací a také předmětů, které se v blízkosti dítěte v době jeho úmrtí nacházely. Podrobné prozkoumání místa úmrtí kojence může pomoct nalézt důvod úmrtí, který bylo možné včas rozpoznat a zabránit mu. Díky opakovaným zkušenostem a následnému podrobnému prozkoumání se podařilo sestavit seznam nejrizikovějších faktorů bezpečného spánku kojenců. Mezi ně patří měkké, polstrované, nebo plyšové předměty, které mohou nějakým způsobem blokovat dýchací cesty dítěte a způsobit tak udušení (hračky, ručníky, klíny, polohovadla, nárazníky, klobouky, atd.).

Rodiče nebo pečující, kteří byly v době úmrtí přítomni jsou obvykle dotazováni následující otázky:

• Kdy jste přišli na to, že dítě nedýchá?

• V jaké bylo poloze?

• Kde byly předměty, které mělo dítě ve své postýlce, a které se mohly dostat do jeho dýchacích cest?

• Kdy jste naposledy své dítě kontrolovali? Naposledy krmili?

• Jak vaše děťátko obvykle spávalo?

• Mělo děťátko nějaké příznaky onemocnění?

• Bralo nějaké léky, ať už na předpis nebo volně prodejné?

4. Prozkoumání zdravotní anamnézy oběti i jeho rodiny
Rodiče by vždy měli vyšetřujícímu lékaři sdělit veškeré důležité informace jak ze zdravotní anamnézy dítěte, tak v rodině. Sem patří veškeré informace o jiných případech předčasných úmrtí v rodině, náhlé srdeční příhody, metabolické nebo genetické poruchy atd.